Výbor pro kulturu a volný čas Magistrátu hl. města Prahy rozhodl dále nepokračovat v tvorbě uměleckých dokumentů a práci na cyklu „21 pohledů na Prahu 21. století“ v její třetině /po vzniku šesti dílů/ zastavil. Podle Febia, který cyklus vytvářelo, nedokončená široce koncipovaná dobová freska bez završení a komplexnosti zpracování tématu ztratila své opodstatnění a hodnotu, stejně jako dosud vynaložené finanční prostředky a tvůrčí úsilí osobností českého filmu.
Nyní torzo jednadvacetidílného dokumentárního cyklu „21 pohledů na Prahu 21 století“ začalo vznikat v roce 2002 z podnětu Magistrátu hl. m. Prahy, aby si i naše hlavní město, po vzoru jiných světových metropolí (např. Paříže, New Yorku či Moskvy…), uchovalo navždy v paměti svou jedinečnou tvář s neopakovatelnou atmosférou života v něm na počátku třetího tisíciletí (tedy nejen historických památek, ale i celé současné atmosféry města a pohledů na něj z různých autorských uhlů).
Projekt byl přerušen již v minulém roce, kdy finanční prostředky plánované pro tento projekt byly nakonec použity pro jiné záměry… Součastné rozhodnutí je tak jen výsledkem definitivního převládnutí jiných zájmů.

Zajímavé je, že dosud natočené díly byly původně přijaté nejen odbornou veřejností, ale i samotným magistrátem velmi pozitivně. Projektu byla věnována i velká pozornost médií a byl pravidelně premiérován – za účasti představitelů města – na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest. O jejich odvysílání, již při startu projektu, projevila zájem i Česká televize – ale tvůrci je chtěli představit až po dokončení celého projektu, kdy právě až v komplexní podobě mohla vyniknout jeho umělecká i historická jedinečnost – stejně, jako tomu bylo u jiných projektů Febia jako např. GEN.
Febio s.r.o. se původně samo o tento projekt vůbec neucházelo, ale bylo k jeho realizaci vyzváno, jakožto v daném žánru nejrenomovanější česká filmová a televizní společnost, v níž , jako jediné v naši zemi, vzniklo za 15 let od doby jejího založení již přes 1200 autorských dokumentů, které bylo možné sledovat (také jako od jediného studia v naší zemi) na v š e c h celoplošně vysílajících televizních stanicích v ČR (Česká televize, TV Nova, Prima TV). Řada snímků z její produkce získala také ocenění na významných festivalech doma i v zahraničí a je uváděna i ve více než desítce zemí tří kontinentů.

Cyklus „21 pohledů na Prahu 21. století“ se tak rozhodnutím Magistrátu stal vůbec prvním nedokončeným projektem Febia v jeho letité historii…
Společnost Febio, která se díky získání TV licence na digitální televizní stanici FEBIO TV, potýká s bojkotem stávajících televizí, které s ní ukončily spolupráci, tak nemůže načasováním, nelogičností a neekonomičností tohoto rozhodnutí vyloučit, že i tento krok není součástí pokračujících pokusů o její likvidaci, jako zázemí příští FEBIO TV.

Odbor kultury, památkového péče a cestovního ruchu hlavního města Prahy zrušením rozpracovaného projektu žádné významné finanční prostředky neušetřil, protože začal realizovat jiný projekt zaznamenávající historické památky Prahy. Jeho výsledky ale zatím nebyly představeny odborné nebo laické veřejnosti – jak tomu bylo vždy v případě Febia...
Hlavní město Praha v oblasti kultury trvale opomíjí oblast audiovize, které v porovnání např. s divadlem nebo jinými žánry, věnuje vůbec nejméně pozornosti, tedy jen nejzanedbatelnější zlomek finančních prostředků z rozpočtu určeného na kulturu…
Dokončené díly cyklu „21 pohledů na Prahu 21. století“:

Pod vedením Febia osobnosti české umělecké tvorby (filmaři, hudebníci, divadelníci apod.) začaly zachycovat svým jedinečným rukopisem tep doby v našem velkoměstě pro budoucí generace.
Cyklus svým vyznáním "Moje Praha" symbolicky zahájil v roce 2002 klasik a mimořádná osobnost českého filmu režisér Otakar Vávra. Svou filmovou kariéru totiž odstartoval v roce 1934 právě filmem o Praze - jeho debutem byl dokument "Žijeme v Praze", kde poeticky zachytil obraz pražského všedního dne. V tomto vzpomínkovém, středometrážním, snímku srovnává nestor české kinematografie Prahu třicátých let a současnost, prochází Prahou a vzpomíná na své přátele a kolegy, kteří určovali ráz tehdejšíhoAAA+ 2015 New Fashion is Very Special In Our Store. kulturního a politického života - tentokrát symbolicky ve svém posledním díle.
V pořadí druhý, také středometrážní, díl "Praha inspirativní" režiséra a kameramana Jaroslava Brabce, vypovídal o tom, jak Praha vždy inspirovala naše i zahraniční umělce.
V roce 2004 vznikly krátkometrážní díly „Praha hudební“, obraz Prahy jako křižovatky cest velkých světových hudebních osobností a největších českých talentů od filmového a divadelního režiséra, herce a hudebníka Ondřeje Havelky, „Praha kulturní“, v níž nejtalentovanější mladý tvůrce režisér Jakub Sommer představuje Prahu jako město pulsující a nabité kulturou a velmi osobitý snímek „Pražské hřbitovy“, významného slovenského režiséra a pedagoga Dušana Trančíka, který zaznamenal jedinečný svět pražských hřbitovů – od těch nejmenších až po ty největší, kde odpočívá více mrtvých než kolik má dnes Praha obyvatel. O rok později k nim přiby l další snímek režiséra Pavla Jandourka /v současné době běží v kinech jeho film Maharal - Tajemství talismanu/ o historii a jedinečném milieu pražských krčem, hostinců, pivnic, vináren a jiných restauračních zařízení „Hlučné samoty města pražského“.
Ve fázi příprav nyní zaskočil předčasný konec celého projektu díl režisérky Věry Chytilové „Pražské pasáže“, který sliboval zajímavý pohled na málo známou raritu Prahy. Pražský svět pasáží s bohatou spletí průchozích domů a průchodů v jejím podání měl být další jedinečnou tváří našeho hlavního města.