I N V E N T U R A F E B I A :

Z historie Filmové a televizní společnosti FEBIO s. r. o.

Filmová a televizní společnost s r.o. FEBIO (FEničův BIOgraf) vznikla v prosinci 1991
a svou činnost zahájila v březnu 1992.

Jak vyplývá z názvu, zakladatelem, majitelem a ředitelem tohoto soukromého studia je filmový a televizní režisér FERO FENIČ.

Na obrazovkách tehdejšího třetího kanálu OK 3 České televize se poprvé představila 4. 4. 1992 dokumentárním pořadem "Odsud – potiaľ“ režiséra Fera Feniče (první díl z cyklu „OKO“ - v rámci magazínu společnosti K.F. a.s. "Kanafas"). Tento čtrnáctideník se pak stal jedním z nejsledovanějších dokumentárních pořadů České televize (vysíláno v létech 1992-1996 a pak 1999-2000, celkem 123 dílů).

Na konci příštího roku uplyne 20 let a Febio za tu dobu vyprodukovalo 1261 původních autorských snímků, humanitárních spotů, několik videoklipů, 2 celovečerní a 1 středometrážní film.

Podílelo se na nich 163 především českých a slovenských režisérů, ale ve Febiu pracovali i tvůrci ze Srbska, Chorvatska, Rakouska, Švédska, Ruska, Řecka, Kazachstánu, Albánie, Švýcarska, Německa, Francie, Indonésie, Bosny-Hercegoviny nebo Bulharska.

Pro některé významné české tvůrce byla právě práce ve Febiu završením jejich tvorby, jiní naopak zde začali svou tvůrčí cestu.

Febio se stalo fenoménem, který v posttotalitní Evropě vlastně nemá v této podobě (původní autorské tvorby) a tomto rozsahu obdoby. Zásadní etapy jeho existence představovaly výrazné originální dokumentární cykly, kterých po cyklu „OKO“ následovalo ještě patnáct (celkem tedy ve Febiu dosud vzniklo 16 cyklů!).

Připomeňme si je:

Od 1. ledna 1993 začal lámat rekordy v divácké sledovanosti další dokumentární cyklus: " GEN " (Galerie Elity Národa), který v krátkých portrétech představoval "Sto Čechů dneška". Brzy se stal společenským fenoménem a nejsledovanějším dokumentárním cyklem celých devadesátých let! (První díly shlédlo více než 60% české dospělé populace – tedy více než 4 miliony diváků - a několik miliónů diváků mu zůstalo věrných až do samotného konce).

Mnohé z natočených portrétů se na obrazovku průběžně vracejí (např. při různých jubileích, ale také často jako nekrology) a cyklus tak patří k nejreprízovanějším dokumentárním pořadům České televize vůbec. (V současnosti, na základě licence Febia, vysílá Slovenská televize již třetím rokem stejný formát o slovenských osobnostech).

Od ledna 1995 na něj navázal další dvouletý cyklus " GENUS ", přibližující "99 českých životů". Úspěch GENu a zjištění, že limit sta osobností není dostačující pro zachycení reálného stavu současné potence českého národa, vedl k volnému pokračování tohoto záměru s dalšími portréty současníků, kteří svými mimořádnými schopnostmi a úspěchy přesáhli české teritorium.

Cyklem „V.I.P. – VLIVNÍ LIDÉ“ proniklo FEBIO poprvé do programu jiné než „domovské“ České televize. Jeho odvysílání v TV Premiéra (předchůdce TV Prima) od dubna 1996 po dobu jednoho roku symbolicky doplnilo a uzavřelo řadu portrétů, neboť zachytil skupinu lidí, jimž se cykly GEN a GENUS více či méně vyhýbaly: podnikatele, manažery, politiky a další představitele veřejného a hospodářského života (celkem 32 dílů).

Mimořádně populárním se stal i satirický pořad "ČESKÁ SODA", který se uváděl v programu České televize od června 1993 do konce roku 1997 jako občasník (celkem 17 pořadů, z toho 2x "silvestrovský" sestřih a celovečerní 35mm film).

Brzy se stal kultovním dílem, které se později objevilo jako střihový film i na plátnech kin - do historie se tak zapsal jako první český celovečerní film překopírovaný z obyčejného videa na 35 mm filmový pás. Dosud u nás nenašel v tomto žánru pokračovatele. (V roce 1998 patřil mezi dva nejnavštěvovanější české filmy roku a v hlasování filmového serveru www.csfd.cz je na 127. místě nejlepších filmů všech dob s 87% popularity).

Zatímco portrétní cykly se zaměřily na úspěšné a slavné jednotlivce, další cyklus Febia „JAK SE ŽIJE“ zachycoval obyčejný život. Od ledna 1997 ho do konce roku 2000 uváděla Česká televize na programu ČT 1 každý týden (169 dílů). Skupiny hrdinů pro jednotlivá pokračování vybíral vždy jasně formulovaný profesní, časový, místní, zájmový, sociální či jiný klíč, čímž se bezpochyby stal ucelenou zprávou o této zemi na konci století a tisíciletí.

Dnes už to možná vyzní zvláštně, ale ještě v devadesátých létech bylo téma česko-německých vztahů citlivé a ne příliš vděčné. Vzájemné oficiální otázky viny a omluv jako by zapomínaly na fakt, že obyčejní lidé již žádné předsudky necítí. Svědectví o tom přinášel další cyklus Febia „OKNO K SOUSEDŮM“, jeho inspirátorem byl Pavel Tigrid.

Měsíčník o českoněmeckých vztazích se na ČT1 objevoval v průběhu roku 1998 (13 dílů).

Na něj v roce 1999 navázal občasník s česko-slovenskými tématy: „SLOVENSKÉ OKNO“, jako pokus o zastavení odcizování se Čechů a Slováků (6 dílů).

V lednu 1999 se objevil v České televizi další projekt – cestopisný magazín „CESTOMÁNIE“, který byl po 26 dílech přerušen a od podzimu 2000 se znovu vrátil do hlavního vysílacího času ČT 1. Tam tento týdeník patřil k nejsledovanějším pořadům ČT

(sledovanost některých dílů přesáhla až 2 miliony diváků, každý týden se ocital v top ten nejsledovanějších pořadů ČT a v anketě televizních diváků TÝTÝ o nejoblíbenější televizní pořady se jako jediný dokumentární pořad pravidelně umisťoval v desítce nejpopulárnějších pořadů roku, např. v roce 2002 na 5. místě, přičemž zbylých 9 pořadů v první desítce byly pouze zábavné show... V roce 2004 získal pořad televizní cenu Elsa v kategorii dokumentu).

Na ČT bylo odvysíláno 182 dílů (poté ČT vytvořila kopii pořadu pod názvem „Na cestě“).

Od září 2004 do června 2006 tento pořad pod názvem "NOVÁ CESTOMÁNIE" uváděla televize NOVA, kde bylo odvysíláno 85 dílů.

Vybrané díly tohoto cestopisného cyklu vydala na DVD jak Nova, tak ČT. V létech 2006 - 2008 vyšlo i knižní zpracování „Cestománie“ inspirované tímto úspěšným pořadem (4 díly).

Od září 1999 do začátku léta 2000 se na obrazovkách České televize objevil další původní dokumentární týdeník Febia s příběhy napsanými životem, nad kterými se často tajil dech: „ZPOVĚĎ“ (39 dílů). Od září do prosince 2003 se pak tento cyklus vrátil na obrazovku v inovované podobě (19 dílů) - s komentářem citlivě čteným Lucií Bílou. (Tyto neobyčejné příběhy obyčejných lidí pak ČT nahradila vlastním pořadem „Třináctá komnata“).

Třetí část oblíbeného a často reprízovaného portrétního cyklu „GEN – Galerie Elity Národa“, přinášejícího „národní výběr“, uváděla Česká televize každý týden od ledna 2001 do prosince 2002. Tím celkový počet portrétů významných Čechů dosáhl 281. (Další dokompletování této unikátní portrétní databanky ČT v posledních létech několikrát odmítla).

V roce 2004 byla ukončena spolupráce s Českou televizí a od té doby pro ni již žádný projekt nevznikl. Pro svou další tvorbu tak muselo Febio nacházet jiné odběratele.

Jedním z prvních kroků na podzim 2004 bylo pak přihlášení se k účasti do licenčního řízení na vlastní TV stanici.

Pro Hlavní město Praha od roku 2002 vznikal, původně desetiletý, projekt dokumentů významných tvůrců o Praze "21 POHLEDŮ NA PRAHU 21. STOLETÍ". Osobnosti české umělecké tvorby (nejen filmaři, ale i hudebníci, divadelníci apod.) v něm měly přinášet budoucím generacím působivá svědectví o našem hlavním městě na prahu třetího tisíciletí. (Prvním dílem bylo vyznání režiséra, tehdy jednadevadesátiletého, Otakara Vávry „Moje Praha“, kterým volně navázal na svůj první film „Žijeme v Praze“ z roku 1934. Tento středometrážní dokument je dosud posledním filmem autora). S nástupem radního Milana Richtera, hlavní město Praha tento projekt zrušilo. Za období let 2002 - 2005 tak vzniklo jen 6 dílů, dosud veřejnosti utajených. Jde o jediný projekt Febia, který nebyl dokončen.

Portréty lidí, kteří dokázali úspěšně realizovat svůj podnikatelský nápad "12 ODVÁŽNÝCH", se poprvé objevily ve vysílání TV Prima v lednu 2004 a na jejich realizaci se podíleli opět přední čeští dokumentaristé (Věra Chytilová, Dušan Trančík, Olga Sommerová, Roman Vávra a další). Druhá, třetí a čtvrtá série, vždy dvanácti portrétů, pak následovaly v letech 2005, 2006 a 2007 (celkem 49 dílů).

Pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vznikl devítidílný cyklus TÁTA JAKO MÁMA, který byl s úspěchem uveden ve vysílání České televize na přelomu jara a léta 2006. Cyklus otevřel opomíjenou kapitolu života současné společnosti – na pozadí příběhů otců v rolích matek z různých profesních, věkových a názorových skupin se zabýval důležitými znaky a jevy týkající se otcovské role a fungování současné rodiny vůbec.

Na jeho úspěch se v dalším roce 2007 rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věci ČR navázat pětidílným cyklem VELCÍ A MALÍ. Známé osobnosti (B. Hrzánová, O. Vetchý,

I. Hlas, R. Krajčo, D. Landa) vyprávěly příběhy dětí, které nemohly vyrůstat ve své rodině.

Kromě těchto periodických pořadů vznikaly ve studiu v létech 1992 – 2008 i další samostatné krátkometrážní nebo středometrážní snímky (Česká televize a další, jako např. Nadace Pražského hradu, Národní centrum podpory zdraví, Bonton Music apod.).

Pro Mezinárodní filmový festival Praha - FEBIOFEST vyrábělo Febio od roku 2003 festivalový deník - magazín "ECHO FEBIOFESTU" (v létech 2003 – 2008 každý rok 10 dílů a souhrnný dokument „Ohlédnutí za Febiofestem“, v roce 2009 pouze dokument ), který v roce 2010 nahradilo klipové TV zpravodajství ŽHAVÉ VÝSTŘELY FEBIOFESTU (10 dílů).

Dne 4. 4. 2006, tedy přesně 14 let ode dne, kdy byl první pořad Febia uveden ve vysílání ČT, získala společnost Televize Febio s. r.o. digitální televizní licenci pro plnoformátovou celoplošnou televizní stanici FEBIO TV. Tato licence byla poté některými účastníky licenčního řízení právně zablokovaná, co znemožnilo start televize a nakonec to vedlo i k odstoupení finančních investorů. Po vyřešení této zapeklité situace Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR formou udělení tzv. náhradní „kompenzační licence“ zasáhla i český trh tzv. „ekonomická krize“, která tento záměr zatím nedovoluje naplnit.

V roce 2008 vznikla encyklopedická kniha FENOMÉN FEBIO, která podrobně zmapovala celou existenci a jednotlivou tvorbu studia Febio let 1992-2008.

Od ledna 2009 začala nová televizní stanice Barrandov TV uvádět z dílny Febia cyklus původních půlhodinových dokumentů o různých podobách lásky, vášně a citů (někdy přetavených v nenávist) ČESKÉ MILOVÁNÍ. V létech 2009 - 2010 vzniklo celkem 50 dílů.

V listopadu 2010 měl premiéru první celovečerní dokumentární snímek (koprodukce Febia a HBO) ZACHRAŇTE EDWARDSE, který byl uveden i na plátnech kin Cinestar.

Mnohé tituly z tvorby Febia byly, nebo jsou, uváděny i ve vysílání zahraničních TV stanic a oceněny na mnoha filmových a televizních festivalech v Čechách i jiných zemích Evropy.
V prosinci roku 1993 vznikla ve Febiu Mezinárodní přehlídka nekomerční kinematografie a videa FEBIOFEST. První ročník proběhl v polovině prosince v Praze.

V následujících ročnících (od 2. ročníku v roce 1995 přesunuta na měsíc leden, od 12. ročníku v roce 2005 na konec března) pak upravila svůj název na Mezinárodní přehlídku filmu, televize a videa (od 5. ročníku v roce 1998) a nakonec na Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest (od 15. ročníku v roce 2008).

Tato velká filmová akce se postupně rozšířila do všech větších měst České a Slovenské republiky (začíná každý rok v Praze a končí po cca 6-7 týdnech na Slovensku, celkem v cca 15 – 20 městech ČR a SR).

Každoročně se na ní představuje 200 - 500 snímků z více než 50 zemí všech kontinentů.

Od roku 2009 je její součástí i soutěž prvních a druhých evropských celovečerních filmů.

Febiofest je dnes jedna z nejmasovějších a nejnavštěvovanějších filmových akcí v České i Slovenské republice. Původně byla jen jednou z aktivit společnosti Febio, od roku 2002 jde již o samostatnou společnost s r.o.

To vše společnost FEBIO s. r.o. dosahovala s průměrným počtem tří stálých zaměstnanců. Vedle Fera Feniče a asistentky to byl vždy ještě dramaturg. Na tomto postu se postupně vystřídali: Alena Hynková, Tomáš Motl a Jan Smrž. Na jediném projektu také: Tomáš Hečko a Milan Tesař.

Prvního května 2010 ukončilo Febio další výrobu původní české dokumentární tvorby.

ZAJÍMAVOSTI:
- Nejplodnější rok: 1996 (114 pořadů)

- Nejhubenější rok: 2008 (12 pořadů)
- Počet režisérů Febia: 163

ze zemí: ČR, SR, Srbsko, Chorvatsko, Švédsko, Rusko, Řecko,

Albánie, Kazachstán, Švýcasrko, Německo, Francie, Indonésie,

Bosna-Hercegovina atd.

- Nejpilnější tvůrce: JÁN SEBECHLEBSKÝ (83 dokumentů).
- Režisérský kmet: OTAKAR VÁVRA (dokument „Moje Praha“ natočil v 91 letech)
- Režisérský zajíc: LINDA JABLOŇ (Cestománii o Kolumbii natočila ve 22ti letech)
- Cestovní maniak: JÁN MANČUŠKA (natočil 41 Cestománií a 22 Nové Cestománie,

navštívil celkem 52 zemí!)
- Nejpotentnější portrétistka: OLGA SOMMEROVÁ (10 GENů, 5 GENUSů)
- Nejpotentnější portrétista: JAN ŠPÁTA (6 GENů, 7 GENUSů)
- Nejsledovanější cyklus: GEN (první díl: Václav Klaus a druhý díl: Václav Havel

sledovalo v lednu 1993 přes 4 miliony TV diváků).

- Nejrozsáhlejší cyklus: CESTOMÁNIE / NOVÁ CESTOMÁNIE (267 dílů, 153 zemí všech

kontinentů kromě Antarktidy, 47 režisérů, největší share: 60,02%

měl díl „Nová Kaledonie: Francouzské dědictví“ vysílaný na TV

NOVA 8. 2. 2005).

- Svá poslední díla ve Febiu natočili:

Zeno Dostál, Irena Gerová, Ester Krumbachová, Ján Piroh a někteří další.

- Poprvé nebo naposled byly právě Febiem portrétovaní :

Svatopluk Beneš, Rudolf Firkušný, Ladislav Fuchs, Olga Havlová, Ljuba Hermanová, Karel Kachyňa, Josef Kemr, Rafael Kubelík, Ester Krumbachová, Helena Růžičková, Petr Haničinec, Květa Válová, František Vláčil a někteří další.

- Rarity:

Cestománie Indonésie: Siberut a Nias - Dva tajuplné světy. Dva týdny po natočení cestopisu byly oba ostrovy bývalých lidojedů zničené tsunami.

Cestománie Mexiko – Chiapas - hurikán Stan a následné záplavy vymazaly z mapy původní indiánské vesničky s unikátní kulturou, kterou pár dnů předtím zaznamenal štáb Febia.

Další údaje najdete na www.ferofenic.cz, www.febio.cz , www.febiofest.cz , www.febio.tv .

---